Film je autorskou reinterpretací básně Františka Halase. Osmdesát let staré verše jsou filmově adaptovány nebo spíše transponovány v jakousi „skládanku obrazů“, od scén inscenovaných přes teritoriálně či rodinně dokumentární až k deníkovým záběrům. Výsledný tvar snímku se formálně drží stavby básně Nic víc, ale obsahově se snaží postihnout myšlenky a témata širšího díla básníka, k jehož 120. výročí narození film vznikal.