1. Příběh z nelítostné doby, kdy příroda byla ještě nepokořená a plná nebezpečí, pojednává o palírníkovi jablkovice, který přijde o vše, ocitne se s holou zadnicí v divočině a musí se postupně nalevelovat až na nejlepšího zálesáka široko daleko. Při tom poměří důvtip, síly a houževnatost nejen s živly, ale se stovkami bobrů.

2. Videoherně vyprávěný survival oživuje pro nové milénium žánr němých grotesek. V této mnohonásobně zábavnější i realizačně nápaditější parafrázi na REVENANT Zmrtvýchvstání místo DiCapria bojuje o přežití novodobý Buster Keaton a jeho zvířecí protivníky ztvárnili lidé v celotělových plyšových kostýmech ve stylu Studia Kamarád.

3. Extatickými ohlasy oprávněně provázená indie senzace zahraničních žánrových festivalů, která sklidila nadšené reakce i na české premiéře během Festivalu otrlého diváka, je dílem hyperaktivních fantastů Rylanda Bricksona Colea Tewse a Mika Cheslika. Ti na sebe upozornili již prvním celovečerním projektem, fantasmagorickou explozí low-cost obrazotvornosti Příšera z Michiganského jezera, kde se prolínala láska ke klasickým béčkovým monster filmům se stylem Karla Zemana a Guy Maddina. Jejich novinka opět vyvěrá z frenetického stylu ADHD audiovize sociálních sítí, kterou tentokrát spojují s estetikou klasických hraných slapsticků a nespoutanou logikou animovaných grotesek ze série Looney Tunes, přičemž se ještě smočili také ve furry fandomu. Vybaveni uhrančivou DIY kreativitou navracejí kinu rozměr hurónské zábavy a senzace schopné vyvolávat nefalšovaný úžas.

Proč tento film:

„Totálně jsem si zamiloval už předchozí počin stejného tvůrčího týmu, Příšera z Michiganského jezera, kterou jsme uvedli před dvěma roky na Festivalu otrlého diváka, takže jsme měli zájem i o novinku. Stovky bobrů mají všechny kvality Příšery, takže překypují nefalšovaným nezávislým elánem, spongebobovskou rozjařilostí, DIY kreativitou, poučeným nadhledem a spojují v sobě lásku k braku, avantgardě i klasikám. A navíc je to hraná animovaná groteska! Prostě totální shoda v cinefilní krevní skupině a divácká láska na první pohled. Postupně vzklíčilo semínko myšlenky, že pokud by to bylo finančně únosné, nemuseli bychom film kupovat jen na jednu projekci na festivalu, protože tento skvost prostě nemůže vyšumět jen jedním uvedením. Za zásadní pomoci kolegů z Aerofilms se nakonec vše podařilo. Bobrů jsme se ujali primárně coby Aero, přičemž nás na tom láká možnost, že zkusíme jít trochu jinými než standardně vyšlapanými cestami, hodně svépomocí, na koleně a s minimem prostředků - vlastně tak trochu ve stylu vzniku filmu samotného."

Jiří Flígl, dramaturg Festivalu otrlého diváka a programový ředitel kina Aero a Bia Oko